Society of Pentagram - úvod

12. března 2014 v 20:29 | Veri |  Society of Pentagram
.Ahoj,
tak jsem se konečně dokopala k tomu sem dát Society of Pentagram. Doufám, že se vám to bude líbit, že píšu trochu....čtivě :D
.Upřímně závidím těm, co mají prázdniny...já chci ještě! :D No nic, škrtila bych toho, kdo vymyslel, že se učí chemie -_- Přijdu v pondělí do školy, píšeme test na železo a ocel...ok, já ale nebyla týden ve škole (na tohle jsem bohužel ještě byla) a tak jsem nevěděla, že se něco píše. Dal zadání - 1 nevim, 2 nevim, 3 nevim, 4 nevim, 5...jé konečně něco. Tak to vidím na 4...again, myslím, že chemie mi zničí průměr... úplně :D -_-
.Pak jsem byla s partou venku - vlezli jsme 4 do vydlabanýho kmenu stromu a seděli tam hodinu...naprosto normální :D A když se ještě kámoš zeptá: "Jak mě máš uloženou v mobilu?" Achjo, chcípali jsme smíchy, řekl toasi počtvrtý chudák :DDD


.Pickork, ani malé ani velké město nedaleko od Londýna. Je nádherné, ale má i svou temnější stranu a za sebou i temnější časy. Bylo 2. Září a do třetího ročníku Pickork high nastoupilo 5 nových žáků. Elisabeth Morgenová, Isabela Hamiltonová, Magdalene Jonesová, Rosalinde Bucková a Danny Stuart. Zatím se neznali, ale brzo byli svedeni k sobě.
.První do školy (jako vždy) dorazila Bella. Sedla si sama, protože s ní ostatní, kteří se znali už tři roky nebo déle nechtěli sedět. Měla světle hnědé vlasy pod ramena a na sobě elegantní šedý svetr, černé kytičkované džíny a na nohou červené Conversky. Pár minut po ní, až neobvykle brzo, přišla Lisbeth. Krátké, tmavě hnědé vlasy trochu rozcuchané od větru, celá v černém. Kalhoty s řetězem, triko s lebkou, lesklé Martensky, bezprsté rukavice. "Máš tu volno?" zeptala se Bel. "Jo, popravdě jsem doufala, že si sem sedneš..." Po chvíli si povídaly, jako by se znaly věčnost.
.Za nějakou dobu se ve dveřích třídy téměř zašprajcly Magda a Rosalin. Rozesmály se a domluvily se, že si sednou spolu. Mag měla vyžehlené, hnědé vlasy pod lopatky. Přišla v legínách, šedo-žlutém triku padajícím z ramene a botech a'la perka. Oproti tomu Rose byla blondýna s vlnitými vlasy, v džínech s falešnými dírami, mikině stylu americká střední s písmenem R na hrudi a teniskách značky Reebok.
.Jako poslední (jak jinak) dorazil Danny. Sympatický zrzek, kterého si někteří pletli s holkou, v šedých plátěných kalhotech, mikině a sešlapaných teniskách. Sedl si za holky a pustil se do čtení nějáké knihy... Asi za minutu zazvonilo. .Všichni nováčci netrpělivě očekávali, jaký bude jejich třídní. O chvíli později již do třídy vcházeli tři lidé. První se slova ujal vysoký, plešatý muž v obleku a červené kravatě, který Lis připomněl Slendyho. "Dobrý den, rád bych tu přivítal nové studenty. Jsem Edgar Schröder, ředitel školy a zároveň váš němčinář. Teď předám slovo kolegům." řekl a odešel z místnosti.
."Tak vidím, že nikdo z vás přes prázdniny nespadl do propasti nebo podobně, což mě těší. Samozřejmě jsem rád za pět nových a počítám, že užvaněných studentů. Moje jméno je Rick Salen a učím matiku a děják." Celá nově vzniklá parta se samozřejmě, dle jeho předpokladu dala do řeči. Říkali si, že takového učitele jen tak nevidíte. A to měli pravdu, protože kolik lidí ve školství vůbec má pásku přes oko? A navíc byl docela frajer. Černý, kudrnatý vlasy, hnědé oči (tedy oko), v šedé košili s rozhalenkou, černých kalhotech a matných černých Martenskách. "A já jsem Lucy Grammová, angličtinářka." pronesla nepřehlédnutelná osoba. Měla vínové dredy svázané do uzlu, oči do fialova, volné oblečení v odstínech khaki zelené, oranžovou palestýnu a podobně barevné Conversky. "Pro dnešek by to stačilo, se zvoněním můžete domů."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kami Stylinson Kami Stylinson | Web | 13. března 2014 v 14:22 | Reagovat

Mě osobně chemie jde a i když nejsem ve škole, tak vždycky někdo řekne jestli se píše nebo ne :)
Ano sedět ve vykotlaném stromu hodinu je naprosto normální :DD
Příběh se mi líbí :)

2 Leník Leník | Web | 13. března 2014 v 19:38 | Reagovat

Snad se ti to zlepší.
Povídka je krásná :) těším se na další díl :)

3 Grace Grace | Web | 15. března 2014 v 16:56 | Reagovat

Promiň, ale snad pochopíš že na čtení povídek momentálně nemám čas. Zítra plánuji být déle doma, tak přečtu;) Ale věřím, že je povedená ;)

4 Veri Veri | E-mail | 15. března 2014 v 17:37 | Reagovat

[3]: jj, v pohodě :-D

5 Bebe Bebe | 22. března 2014 v 20:22 | Reagovat

No vidím v příběhu jsou moji vysnění učitelé! :DDDD
Teším se co bude dál ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama