Čus,
tak jsem zase nějákou dobu nepsala což? Ale nevím, ani se mi nechtělo. Fotit jsem nebyla asi od konce listopau, ale vůbec mě to netrápí. Celkově se teď potýkám s... nevím, jak to nazvat. Prostě mě něják vůbec nic nebaví, opravdu nic, ke všem činnostem jsem lhostejná... I ve škole jsem teď totálně mimo, ale ani s tím si nedělám starosti. Mám takový dojem, že touhle roční dobou se mi to děje vždycky. Také to obvykle brzy přechází, tak doufám, že přibližně po čtrnácti dnech by to mohlo skončit. No uvidíme.
.Každopádně nehodlám končit ani pozastavovat, to v žádném případě! Nechci se přidávat k těm super holkám, které buďto odešly, nebo pozastavily a nám je to líto. Jen budete muset snést mojí pasivitu, lenost a možnou neaktivitu. Ale věřte mi, určitě se to spraví.
.Fuj, až mě děsí depresivita tohoto článku a taky moje totální neschopnost vyjádřit všechny své emoce a pocity...
.Ale popravdě, strašně si užívám život s mojí partou. To je tak jediné, co mě teď probere k životu. A to je pak najednou života! :D (já se tak bála, že nepoužiju ani jednoho smajlíka). Kamarádka měla nedávno narozky, tak jsem si na oslavě rozmlátila koleno o lavičku...no nic.
.Pro dnešek končím, čus jindy.




